Nevybírejte podle vodního sloupce

Vodní sloupec se stal za poslední roky hlavním zaklínadlem mnohých stanařských firem při prezentaci svých produktů. Tato marketingová propaganda již bohužel nakazila naprostou většinu zákazníků a pevně zakořenila v jejich podvědomí. Tímto článkem se pokusím zavedenou fikci uvést na pravou míru.

Vodní sloupec / odolnost materiálu / nepromokavost / hydrostatic head = laboratorně zjištěný údaj o tlaku souvislé kapaliny na určitou plochu látky

Je jasné, že déšť nikdy nepadá jako souvislá kapalina a navíc dopadající kapka působí jen minimální silou. Z toho můžeme snadno odvodit, že katalogový vodní sloupec tropika (svrchní části stanu) nic nevypovídá o tom, jak moc je stan odolný proti dešti. Diametrálně odlišná situace nastává u podlážky, kde skutečně laboratorní měření vodního sloupce velmi dobře napodo buje realitu.

Když totiž stan stojí na mokré zemi a vy si kupříkladu kleknete, tlačíte na malou plochu velikou silou, která již může vést k roztažení vláken materiálu a vytvoření jakéhosi propustného „cedníku“. Další problém představuje to, že laboratorní vodní sloupec si každý výrobce měří sám a není při tom kontrolován žádným nestranným kontrolním orgánem. Je proto otázka, zdali jsou hodnoty, slavně prezentované v katalozích, skutečné. Výrobci moc dobře ví, že nikdo po nich hodnoty přeměřovat nebude. Na druhou stranu je třeba dodat, že některé zahraniční firmy používají realističtější metodiky určování vodního sloupce, čímž si dobrovolně „sníží“ počáteční katalogové hodnoty. Je třeba se proto také ptát na metodiku měření.

Výše uvedená komplikace úzce souvisí s dalším faktorem v podobě degradace umělohmotných materiálů. Nylonová a polyesterová vlákna a jejich častý polyuretanový zátěr totiž působením UV záření relativně velmi rychle ztrácejí své původní vlastnosti. Spojíme-li to s mechanickým namáháním tkanin při veškeré manipulaci se stany, může se vodní sloupec změřený ve fabrice a po 2 týdnech používání už několikanásobně lišit. Stejně tak nalezneme v rámci každého stanu místa, kde je materiál silně napínán. Kupříkladu v rozích podlážky se proto vlákna „odtahují“ od sebe, což vede k rapidnímu poklesu voděodolnosti.

Kapitolu samu o sobě představují materiály, opatřené jednostrannou nebo oboustrannou silikonizací. Jelikož se ve většině případů jedná u ultralehké ripstopové tkaniny, díky minimální gramáži nejsou schopny obstát v laboratorním „silovém“ testu. Proto u nich narazíte i na hodnoty vodního sloupce 1 nebo 2 m, což se může u stanů za i více než 10.000 Kč jevit jako velmi malá odolnost. Nicméně dokonale hydrofobní silikon materiálu dodá nepřekonatelnou a hlavně trvanlivou voděodolnost proti dešti. Kapky i po letech stékají jako po teflonové pánvi.

Resumé: Není rozumné při výběru stanu považovat vodní sloupec za nejdůležitější parametr. Svůj smysl to může mít pouze při porovnávání odolnosti podlážek. Pozor však na to, že mnozí výrobci údaje uvádějí nekonvenčně, respektive si nikdo nemůže být jist tím, co do svých katalogů napsali. Na Výstavě stanů na Výstavišti v Letňanech vás upozorníme na různé rozdíly mezi jednotlivými i velmi podobnými modely a třeba si vyberete stan s menší katalogovou odolností, ale s praktickými detaily, či rozměrem, který vám bude maximálně vyhovovat a po stránce odolnosti nepoznáte rozdíl.

A hlavně: pokud hledáte stan na pohodové nebo rodinné kempování, zbytečně velký vodní sloupec tropika vám pobyt ve stanu znepříjemní. Čím vyšší vodní sloupec, tím hůře materiál dýchá a více se zevnitř rosí! A silikonizované materiály nedýchají vůbec.

Adam Janča, Výstava stanů